23. října 2008

Litvínovský smutek a radost

Co teď s už téměř týdenním odstupem napsat o litvínovských bojích mezi nácky a policií? Snad jen to, že se jednalo o neuvěřitelnou sérii průšvihů, z nichž se vylupuje jedna dobrá zpráva.

Strašlivý průšvih je už samotný fakt, že takovou akci vůbec náckové můžou zorganizovat. Kde je nějaké protiextremistické oddělení policie?

Druhý strašlivý průšvih je to, že se na webu objevují lidé, kteří jsou schopni nepochopit jaký je rozdíl mezi Czechtekem (kde hlavním zločinem technařů bylo, že si pronajali louku u dálnice a omylem pošlapali i tu sousední) a svoláním stovky (nebo možná i víc) agresivních hajzlů, kteří se chystají dojít k někomu domů a tam ho zmlátit z důvodů etnické příslušnosti. Že se to náckové snaží prezentovat jako skoro totéž, je jasné, co jiného taky mohou dělat, ale jim na to někdo skočí, je fakt ostuda.

Samotný "zásah" je průšvih až ve třetí řadě; policie už mockrát jasně ukázala, že je schopná zmlátit ženskou na legální demonstraci, ale před chorvatskými chuligány nebo nácky couvá - to je sice smutné, ale není to nic nového. Bodejď by to taky vypadalo jinak, když půlka vlivných policajtů (a vysocí státní úředníci v silových resortech a poslanci z bezpečnostních výborů) nemá na práci nic jiného, než poskakovat s Landou po Vyšehradě.

Přesto se ale našlo něco, z čeho mám upřímnou radost. Za poslední roky různé ty Dělnické strany a Národní odpory a jak se všechny ty partičky jmenují investovaly ohromné úsilí a zřejmě i peníze do svého "ne-nacisitického" image. A mnozí jim na to bohužel skočili. A všechno tohle úsilí teď během jediného dne šlo do hajzlu: Už je zase každému jasné, že celá ta slavná Dělnická strana (a zejména ty její Ochranné sbory, nebo jak se ti v těch kabátech s páskami a čepičkách jak z filmů o HJ) skutečně není nic jiného než banda agresivních nácků. Říkejte si třeba, že jsem schadenfroh, jak se říkalo u nás doma. Ale z toho, jak se náckové sami odkopali, mám fakt radost. Tečka.

Žádné komentáře: